Přijímací zkouška z fyziky

Přijímací zkouška z fyziky na ČVUT v Praze je v souladu s osnovami fyziky na gymnáziích. Je pouze písemná a trvá 60 minut. Úlohy s nabídnutými odpověďmi jsou uvedeny v tomto souboru.

Zájemci o studium na fakultách stavební, strojní, elektrotechnické a dopravní skládají písemnou zkoušku z fyziky ve formě testů. Testy budou vytvořeny z příkladů podobných úlohám obsaženým v tomto textu. Každá varianta testu obsahuje dvacet úloh s nabídnutými odpověďmi (ukázka formuláře). Každá správná odpověď je hodnocena jedním bodem. U některých úloh ani jedna z nabídnutých čtyř odpovědí (a, b, c, d) není správná. V tom případě je třeba zaškrtnout odpověď označenou písmenem e (jiná možnost). Označení více nabídnutých odpovědí u jedné úlohy bude hodnoceno stejně jako nesprávná nebo žádná odpověď.

Děkujeme za případné podněty a připomínky.

Doc. RNDr. Věra Šanderová, CSc. a Ing. Jan Koller, Ph. D.

1. Klokočníková H. a Kapičková O.: Příprava k přijímacím zkouškám na vysokou školu - FYZIKA, Compas, Praha 1996.
2. Veselá E.: Fyzika: Přehled středoškolské látky pro přijímací zkoušky na technické univerzity, Vydavatelství ČVUT, 2002.
3. Havránková E., Janout Z., Štoll I.: Úvod do fyziky v řešených příkladech, ČVUT Praha, 2001.
4. Lepil O. a kol.: Fyzika (sbírka úloh pro střední školy), Prometheus, 1995. 
5. 500 testových úloh z fyziky (Překlad z polského originálu), SPN Praha, 1993.
6. Svoboda E. a kol.: Přehled středoškolské fyziky, Prometheus, všechna vydání od 1996.
7. Bartuška K.: Sbírka řešených úloh z fyziky pro střední školy I - IV, Prometheus, všechna vydání od 1997.

Veličiny a jednotky

1. Jednotkou tíhového zrychlení je
   1. kg . m
   2. m / s
   3. m / s²
   4. kg . m . s
2. Jednotku síly lze vyjádřit výrazem
   1. m / s²
   2. kg / m³
   3. kg . m / s²
   4. kg . m² / s²
3. Fyzikální rozměr jednotky momentu síly je
   1. kg . m² / s
   2. kg . m² / s²
   3. kg . m / s
   4. kg . m / s²
4. Jednotku práce lze vyjádřit výrazem
   1. kg . m² . s⁻²
   2. kg² . m⁻² . s²
   3. kg . m . s
   4. kg . m . s⁻²
5. Jednotku impulzu síly lze vyjádřit výrazem
   1. kg . m² / s
   2. kg . m / s²
   3. kg . m² / s²
   4. kg / (m² . s²)
6. Jednotkou práce je
   1. watt
   2. pascal
   3. newton
   4. joule
7. Jednotku výkonu lze vyjádřit výrazem
   1. kg . m² . s⁻¹
   2. kg . m . s⁻³
   3. kg . m² . s⁻³
   4. kg . m . s⁻¹
8. Jednotkou výkonu je
   1. W . h
   2. W / s
   3. W
   4. J . s
9. Jednotkou tepla je
   1. joule
   2. newton
   3. watt
   4. pascal
10. Jednotkou měrného skupenského tepla výparného je
    1. J . kg⁻¹ . K⁻¹
    2. J / K
    3. J / kg
    4. J / mol
11. Jednotkou skupenského tepla je
    1. J . kg
    2. J . kg . K
    3. J / (kg . K)
    4. J / K
12. Jednotkou měrné tepelné kapacity (měrného tepla) je
    1. J
    2. W / (kg . K)
    3. J / K
    4. J / kg
13. Coulomb je jednotkou elektrického náboje a platí
    1. C = F / V
    2. C = A / s
    3. 1 C = 1,6.10⁻¹⁹ J
    4. C = A . s
14. Jednotkou elektrické kapacity je farad, pro který platí
    1. C = F / V
    2. F . V = A.s
    3. F = A / s
    4. F = V . s
15. Coulomb je jednotkou
    1. elektrického proudu
    2. intenzity elektrického pole
    3. elektrického náboje
    4. elektrického potenciálu
16. Jednotku V / m má veličina
    1. elektrické napětí
    2. kapacita
    3. elektrická indukce
    4. intenzita elektrického pole
17. Wb (weber) je jednotkou
    1. permitivity
    2. magnetické indukce
    3. kapacity
    4. magnetického indukčního toku
18. Jednotku weber má
    1. magnetická indukce
    2. permeabilita
    3. intenzita magnetického pole
    4. indukčnost
19. Jednotkou elektrického napětí je
    1. ampér
    2. ohm
    3. volt
    4. coulomb
20. Jednotku V / m má
    1. elektrická polarizace
    2. plošná hustota elektrického náboje
    3. permitivita
    4. potenciál elektrického pole
21. Magnetický indukční tok má jednotku
    1. tesla
    2. weber
    3. coulomb
    4. henry
22. Jednotku indukčnosti můžeme vyjádřit výrazem
    1. V . s / A
    2. V . s
    3. V . s / m²
    4. V . s / (A . m)
23. Která z uvedených veličin se měří v kg . m . s ⁻¹?
    1. tlak
    2. impuls síly
    3. výkon
    4. práce
24. Která z rovností jednotek je správná?
    1. N = m . kg / s²
    2. Pa = kg . m² / s
    3. W = kg . m / s
    4. J = kg / (m . s²)
25. Která z následujících kombinací veličiny a odpovídající jednotky je správná?
    1. elektrický náboj - farad
    2. ohnisková vzdálenost - dioptrie
    3. indukčnost - tesla
    4. perioda - hertz
26. Kandela je jednotkou
    1. světelné účinnosti zdroje
    2. osvětlení
    3. světelného toku
    4. svítivosti
27. Lumen je jednotkou
    1. intenzity světla
    2. světelného toku
    3. osvětlení
    4. svítivosti
28. Jednotkou světelného toku je
    1. kandela
    2. lux
    3. lumen
    4. watt
29. Mezi vektorové veličiny patří
    1. dráha
    2. moment setrvačnosti
    3. tlak
    4. hybnost
30. Mezi vektorové veličiny patří
    1. moment síly
    2. mechanická práce
    3. potenciální energie
    4. frekvence vlnění
31. Mezi vektorové veličiny patří
    1. potenciální energie
    2. magnetická indukce
    3. práce
    4. hmotnost
32. Mezi vektorové veličiny patří
    1. frekvence vlnění
    2. potenciální energie
    3. mechanická práce
    4. tíha
33. Mezi vektorové veličiny patří
    1. moment síly
    2. teplota
    3. tlak
    4. napětí
34. Mezi skalární veličiny patří
    1. moment síly
    2. magnetická indukce
    3. zrychlení
    4. kinetická energie
35. Mezi vektorové veličiny patří
    1. elektrický potenciál
    2. intenzita elektrického pole
    3. elektromotorické napětí
    4. permitivita vakua
36. Mezi vektorové veličiny patří
    1. elektrická kapacita
    2. indukční tok
    3. kinetická energie
    4. elektromotorické napětí
37. Která z následujících veličin je skalární?
    1. výkon
    2. síla
    3. magnetická indukce
    4. intenzita elektrického pole
38. Mezi skalární veličiny patří
    1. intenzita magnetického pole
    2. magnetická indukce
    3. zrychlení
    4. kapacita
39. Mezi skalární veličiny patří
    1. magnetická indukce
    2. moment setrvačnosti
    3. intenzita elektrického pole
    4. moment síly

Mechanika

1. Jak dlouho padá kámen do šachty hluboké 180 m (g = 10 m / s²)? Odpor vzduchu zanedbejte.
   1.  6 s
   2. 18 s
   3.  9 s
   4. 36 s
2. Letadlo letí vodorovně rychlostí  = 720 km / h do zatáčky poloměru R = 4000 m. Určete dostředivé zrychlení.
   1.   0,05 m / s²
   2. 129,6 m / s²
   3.  10 m / s²
   4. 180 m / s²
3. Zrychlení z klidu do pohybu přímočarého rovnoměrně zrychleného lze určit ze vztahu
   1. 
   2. 
   3. 
   4. 
4. Hmotný bod se pohybuje rovnoměrně po kružnici o poloměru 2 m rychlostí 5 m / s. Jeho dostředivé zrychlení je
   1. 12,5 m / s²
   2.  2,5 m / s²
   3. 25 m / s²
   4.  9,81 m / s²
5. Těleso je vrženo svisle vzhůru rychlostí 40 m / s (g = 10 m / s²). Jaké nejvyšší výšky dosáhne?
   1. 160 m
   2.   5 m
   3.  30 m
   4.  80 m
6. Grafickým znázorněním závislosti dráhy rovnoměrného pohybu na čase je
   1. kružnice
   2. parabola
   3. přímka
   4. hyperbola
7. Dostředivé zrychlení povrchu pláště kola automobilu o poloměru 0,25 m, jedoucího rychlostí 90 km / h, je
   1.   3,24.10³ m / s²
   2.   1.10⁴ m / s²
   3.   2,5.10³ m / s²
   4. 100 m / s²
8. Automobil se rozjíždí z klidu rovnoměrně zrychleným přímočarým pohybem se zrychlením 50 cm / s². Jeho rychlost v čase t = 60 s je
   1.  30 m / min
   2. 300 m / s
   3.  72 km / h
   4.  30 m / s
9. Cyklista projíždí rovnoměrně zatáčkou o poloměru 50 m. Přitom má dostředivé zrychlení 0,5 m / s². Jakou rychlostí jede?
   1. 25 m / s
   2. 18 km / h
   3. 10 m / s
   4. 30 km / h
10. Výtah se rozjíždí se stálým zrychlením 1,5 m / s². Jak velkou dráhu urazí za první dvě sekundy?
    1. 1,5 m
    2. 2,5 m
    3. 3,2 m
    4. 0,5 m
11. Automobil dosáhne pohybem rovnoměrně zrychleným přímočarým za 16 s z klidu rychlosti 72 km / h. Jeho dráha je
    1. 160 m
    2. 300 m
    3.  16 m
    4. 312 m
12. Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb je v s-t diagramu (závislost délky dráhy s na čase t) vyjádřen
    1. polopřímkou
    2. částí hyperboly
    3. částí paraboly
    4. částí elipsy
13. Pro rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb, jehož počáteční dráha i počáteční rychlost mají nulové hodnoty, platí
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
14. Automobil ujel za 1 minutu 1,8 km. Jeho průměrná rychlost je
    1. 20 m / s
    2. 40 m / s
    3.  1,8 m / s
    4. 60 m / s
15. Jaká křivka je grafickým znázorněním závislosti dráhy rovnoměrného pohybu na čase?
    1. parabola
    2. exponenciála
    3. přímka nebo její část
    4. hyperbola
16. O kolik dříve bude ve městě vzdáleném 9 km cyklista, který jede rychlostí 15 km / h, než chodec, který jde rychlostí 1,5 m / s?
    1. 1 h 4 min
    2. 54 min
    3. 1 h 26 min
    4. 2 h 17 min
17. Cyklista jede první polovinu cesty rychlostí 20 km / h a druhou polovinu cesty jde pěšky rychlostí 5 km / h. Průměrná hodnota jeho rychlosti je
    1. 15 km / h
    2. 12,5 km / h
    3. 10 km / h
    4.  8 km / h
18. Jak velkou rychlostí by dopadla dešťová kapka na zem z výše 1000 m, kdyby nebylo odporu vzduchu, je-li g = 10 m / s²? (Zaokrouhlete na celé číslo.)
    1. 450 m / s
    2. 181 m / s
    3. 141 m / s
    4. 280 m / s
19. Doba volného pádu z výšky h je dána výrazem
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
20. Koule hmotnosti 7,25 kg je vržena svisle vzhůru rychlostí 7 m / s. Výška, do které doletí (g = 10 m / s²), je
    1. 3,5 m
    2. 2,45 m
    3. 0,35 m
    4. 7,25 m
21. Jakou rychlostí dopadne na zem těleso (ve vakuu), padající z výšky 20 m (g = 10 m / s²)?
    1.  70 km / h
    2.  20 m / s
    3. 120 km / h
    4.  10 m / s
22. Těleso padající volným pádem z výšky 320 m (g = 10 m / s²) dopadne na zem rychlostí
    1. 160 m/s
    2.  64 m/s
    3.  80 m/s
    4. 141 m/s
23. Doba volného pádu tělesa ve vakuu z výšky 20 m (g = 10 m / s²) je
    1. 2,42 s
    2. 4 s
    3. 1,41 s
    4. 2 s
24. Těleso padá volným pádem 15 s (g = 10 m / s²) z výšky
    1.  75 m
    2.   1,125 km
    3. 150 m
    4.   2,250 km
25. Těleso o hmotnosti 5 kg se pohybuje bez tření po nakloněné rovině o délce 10 m a výšce 1 m. Jeho zrychlení (g = 10 m / s²) je
    1. 0,1 m / s²
    2. 0,5 m / s²
    3. 2 m / s²
    4. 5 m / s²
26. Pohybová složka tíhy G tělesa na nakloněné rovině délky l a výšky h ( je úhel sklonu roviny) je
    1. G cos
    2. 
    3. G sin
    4. 
27. Těleso o hmotnosti 5 kg se pohybuje bez tření po nakloněné rovině o délce 10 m a základně 8 m. Jeho zrychlení (g = 10 m / s²) je
    1. 0,6 m / s²
    2. 0,1 m / s²
    3. 6 m / s²
    4. 1 m / s²
28. Při pohybu tělesa tíhy G na nakloněné rovině délky l, výšky h a základny z můžeme pohybovou složku F vyjádřit ve tvaru
    1. F = G z / l
    2. F = G l / h
    3. F = G h / l
    4. F = G l / z
29. Potenciální energie matematického kyvadla délky l, vychýleného o úhel z rovnovážné polohy, je
    1. m g l sin
    2. m g l (1 - cos)
    3. m g l cos
    4. m g l
30. Vypočtěte velikost výslednice sil F₁= 400 N a F₂= 300 N, působících v témž bodě kolmo na sebe.
    1.  500 N
    2. 2500 N
    3. 1600 N
    4.  900 N
31. Na hmotný bod působí dvě navzájem kolmé síly, jejichž výslednice je 15 N. Určete velikost jedné síly, je-li velikost druhé rovna 12 N.
    1. 18 N
    2.  9 N
    3.  7 N
    4. 81 N
32. Automobil jede 2,5 hodiny stálou rychlostí 25 m / s. Určete spotřebu paliva, spotřebuje-li 8 litrů na 100 km.
    1. 25 l
    2. 16 l
    3. 20 l
    4. 18 l
33. Model konstrukce byl zhotoven v měřítku 1 : 5. Kolikrát těžší bude skutečná konstrukce z téhož materiálu?
    1.  15-krát
    2. 125-krát
    3.   5-krát
    4.  25-krát
34. Kolo, jehož obvod je 0,5 m, se kutálí rychlostí 2 m/s. Jaká je jeho úhlová rychlost otáčení kolem vlastní osy?
    1. 12,56 1 / s
    2. 25,12 1 / s
    3.  4 1 / s
    4.  0,16 1 / s
35. Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici poloměru r platí
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
36. Úhlová rychlost kola automobilu o poloměru 0,3 m, jedoucího rychlostí 60 km/h, je
    1.  1 / s
    2.  1 / s
    3.  1 / s
    4.  1 / s
37. Určete úhlovou rychlost hřídele, který koná 30 otáček za minutu ( = 3,14).
    1.  1 1 / s
    2.  0,5 1 / s
    3.  3,14 1 / s
    4. 94,2 1 / s
38. Rotor turbiny o průměru 120 cm se otáčí s frekvencí 3000 otáček za minutu. Jeho obvodová rychlost je
    1.  30 m / s
    2. 180 m / s
    3. 120 m / s
    4.  60 m / s
39. Rychlost bodu na zemském rovníku, způsobená rotací Země (poloměr Země je 6370 km), je
    1.  46,3 m/s
    2.  92,6 m/s
    3. 926 m/s
    4. 833,4 km/h
40. Úhlová rychlost hřídele, který koná 60 otáček za minutu ( = 3,14), je
    1.    3,14 1 / s
    2.   60 l / s
    3.    6,28 1 / s
    4. 3600 1 / s
41. Součin vyjadřuje
    1. dostředivé zrychlení
    2. dostředivou sílu
    3. úhlové zrychlení
    4. moment setrvačnosti
42. Velikost dostředivé síly, která působí na hmotný bod při rovnoměrném pohybu po kružnici, je
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
43. Rovnoměrný pohyb hmotného bodu po kružnici působí síla
    1. ve směru tečny k dráze
    2. nulová, pohyb se děje setrvačností
    3. stálé velikosti, směřující do středu kružnice
    4. ve směru osy rotace
44. Těleso hmotnosti 2.10³ kg se pohybuje po kruhovém oblouku o poloměru 90 m rychlostí 10,8 km/h. Dostředivá síla, působící na těleso, je
    1.  2.10³ N
    2.  1,64.10² J
    3. 20 N
    4.  2 N
45. Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici je velikost dostředivé síly rovna
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
46. Moment setrvačnosti hmotného bodu o hmotnosti m, pohybující ho se po kružnici o poloměru r, je dán výrazem
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
47. Hybnost hmotného bodu při jeho pohybu po kružnici o poloměru r je
    1. m² r
    2. m r²
    3. m
    4. 0,5 m ²
48. Hmotný bod o hmotnosti m koná rovnoměrný pohyb rychlostí po kružnici o poloměru r. Jeho moment setrvačnosti vzhledem k ose symetrie tohoto pohybu je
    1. m / r
    2. m ²
    3. m r
    4. m
49. Jakou rychlostí se začne pohybovat střelec, stojící na hladké vodorovné podložce, po výstřelu? Zanedbejte tření. Hmotnost střelce s výstrojí je 70 kg, hmotnost střely je 10 g, počáteční rychlost střely je 700 m / s.
    1. 10 cm / s
    2.  1 m / s
    3. zůstane v klidu
    4.  0,01 m / s
50. Pytel písku hmotnosti 10 kg dopadl z gondoly balónu za bezvětří na zem, přičemž se uvolnila energie 50 kJ. Z jaké výšky spadl, neuvažujeme-li odpor vzduchu (g = 10 m / s²)?
    1.  50 m
    2. 200 m
    3.   1 km
    4.   5 km
51. Kinetická energie hmotného bodu je dána vztahem
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
52. Skokan hmotnosti 65 kg seskočil z můstku vysokého 9 m. Jakou pohybovou energii měl těsně před dopadem na hladinu (g = 10 m / s )?
    1.  6500 J
    2.  5850 J
    3.   585 J
    4. 38000 J
53. Těleso o hmotnosti 3 kg se pohybuje rychlostí 14,4 km/h. Jeho kinetická energie je
    1.  48 J
    2. 311 J
    3.  21,6 J
    4.   6 N . m
54. Kinetická energie auta tíhy 4.10⁴ N , jede-li po vodorovné dráze rychlostí 36 km/h, (g = 10 m / s²), je
    1. 2.10⁵ J
    2. 2.10⁶ J
    3. 4.10⁵ J
    4. 7,2.10⁴ J
55. Cyklista jede rychlostí ₁ = 30 km / h a automobil jede rychlostí ₂ = 35 km / h. V jakém poměru jsou hodnoty jejich kinetické energie W₁ : W₂, je-li m₂ : m₁ = 10?
    1.  6 : 7
    2. 36 : 49
    3.  7 : 6
    4. 49 : 36
56. Zvedneme-li těleso hmotnosti 8 kg do výšky 15 m a tam je posuneme o 15 m po hladké vodorovné plošině (g = 10 m / s ²), vykonáme práci
    1. 2400 J
    2.  120 J
    3. nulovou
    4. 1200 J
57. Po silnici jedou dva stejné automobily. První jede rychlostí 30 km/h, druhý 90 km/h. V jakém poměru jsou hodnoty kinetické energie obou automobilů?
    1. 1 : 1
    2. 1 : 9
    3. 1 : 27
    4. 1 : 3
58. Automobil o hmotnosti 600 kg se rozjížděl na vodorovné dráze z klidu a dosáhl rychlosti 72 km/h. Práce, kterou vykonal motor, je
    1. 1,5.10⁶ J
    2. 6 kJ
    3. 1,2 kJ
    4. 1,2.10⁵ J
59. Jaký je výkon jeřábu, zvedne-li břemeno tíhy 10⁴ N do výše 6 m za 2 minuty?
    1. 250 W
    2.   1 kW
    3. 500 W
    4.   2 kW
60. Motor načerpá do výše 10 m za 5 minut 6000 litrů vody ( = 10³ kg / m³). Jaký je jeho výkon (g = 10 m / s²)?
    1.  12000 W
    2.   2000 W
    3.    200 W
    4. 120000 W
61. Za jakou dobu zvedne jeřáb, jehož motor má příkon 9 kW, břemeno hmotnosti 12 t do výše 9 m, jestliže účinnost celého stroje je 60% (g = 10 m / s²)?
    1. 3 min 20 s
    2. 0,5 min
    3. 2 hodiny
    4. 1 min 12 s
62. Do jaké výšky bylo zvednuto těleso hmotnosti 10 kg , jestliže se jeho potenciální energie zvětšila o 100 J (g = 10 m / s ²)?
    1.   10 m
    2.  100 m
    3. 1000 m
    4.    0,1 m
63. Těleso hmotnosti 10 kg bylo zvednuto do výšky 7 m. Vykonaná práce (g = 10 m / s²) je
    1. 100 J
    2.  70 J
    3.  10 J
    4. 700 J
64. Čerpadlo vyčerpá z hloubky 300 m množství 10 t vody za 1 minutu (g = 10 m / s²). Jeho výkon je
    1.   5 kW
    2. 500 W
    3. 500 kW
    4.   1,5 kW
65. Tíhová potenciální energie v homogenním gravitačním poli
    1. je dána výrazem
    2. je dána výrazem
    3. se měří v newtonech
    4. závisí na tvaru dráhy tělesa při jeho přenášení do výšky h
66. Při šikmém vrhu v homogenním gravitačním poli ve vakuu je
    1. zrychlení nulové
    2. svislá složka vektoru rychlosti konstantní
    3. vodorovná složka vektoru rychlosti konstantní
    4. vektor rychlosti konstantní
67. Při rovnoměrně zrychleném přímočarém pohybu působí na těleso
    1. konstantní nenulová síla
    2. síla úměrná výchylce
    3. síla úměrná času
    4. síla úměrná rychlosti
68. Vozíku uděluje síla F = 4 N konstantní zrychlení 20 cm/s². Zanedbáme-li ztráty, je hmotnost vozíku
    1.   2 kg
    2. 200 kg
    3.   0,2 kg
    4.  20 kg
69. Jak velkou silou musí brzdit automobil hmotnosti 800 kg, aby na přímé vodorovné dráze délky 50 m snížil rychlost z 72 km / h na 36 km / h?
    1. 8000 N
    2. 2000 N
    3. 8640 N
    4. 1200 N
70. Vlak o hmotnosti 10⁵ kg jel po přímé vodorovné dráze rychlostí 20 m / s. Jakou silou byl brzděn, když zastavil po 2 km?
    1. 10⁶ N
    2. 10⁵ N
    3. 10⁴ N
    4. 10³ N
71. Těleso je v klidu a má hmotnost 240 kg. Na těleso začne působit stálá síla 480 N. Za 20 s od počátku pohybu těleso urazí dráhu
    1.  20 m
    2.  40 m
    3. 100 m
    4. 400 m
72. Síla 15 N uděluje vozíku konstantní zrychlení 40 cm / s². Hmotnost vozíku je
    1.  60 kg
    2.  37,5 kg
    3. 120 kg
    4.  75 kg
73. Aby těleso konalo rovnoměrný přímočarý pohyb, je na ně třeba působit silou
    1. konstantní nenulovou
    2. nepřímo úměrnou hmotnosti tělesa
    3. nulovou
    4. přímo úměrnou hmotnosti tělesa
74. Automobil o hmotnosti 700 kg jede po přímé vodorovné silnici rychlostí 36 km / h. O kolik se musí zvětšit tažná síla, aby za 20 s dosáhl rychlosti 72 km / h? Odpor proti pohybu považujte za konstantní.
    1. 3500 N
    2. 1200 N
    3.  720 N
    4.  350 N
75. Těleso se začalo pohybovat působením stálé síly 1500 N. Jaká je jeho hmotnost, dosáhlo-li za 20 s rychlosti 54 km / h?
    1.   20 t
    2. 1000 kg
    3.    2 t
    4.  200 kg
76. Nákladní automobil hmotnosti 3600 kg jede rychlostí 72 km / h. Jakou silou musí být na přímé vodorovné dráze brzděn, aby zastavil za 10 s?
    1.   7200 N
    2.  72000 N
    3. 270000 N
    4.  27000 N
77. Automobil jede po vodorovné silnici stálou rychlostí 72 km / h. Odpor vzduchu a tření působí silou 1,5 kN proti pohybu. Výkon motoru za daných podmínek je
    1.   3 kW
    2.   1,5 kW
    3. 300 kW
    4.  30 kW
78. Automobil jede po vodorovné silnici rychlostí 90 km / h. Motor pracuje s výkonem 25 kW. Síla motoru je
    1.     3,6 N
    2.   277,8 N
    3.     1 kN
    4. 10000 N
79. K Venuši se přibližuje sonda. Síla gravitačního pole Venuše (r je vzdálenost sondy od středu Venuše) působící na sondu
    1. nezávisí na vzdálenosti od povrchu Venuše
    2. je úměrná
    3. je úměrná
    4. nezávisí na hmotnosti Venuše
80. Největší tíhové zrychlení na Zemi je
    1. na břehu Jaderského moře
    2. na rovníku
    3. na 45° s.š.
    4. na pólech
81. Dva hmotné body, každý o hmotnosti 1 kg, jsou od sebe vzdáleny 2 m. Gravitační síla působící mezi těmito body ( = 6,6 . 10^-11 m³ / (kg . s²)) je
    1. 1,65.10^-10 N
    2. 3,3.10^-11 N
    3. 1,65.10^-11 N
    4. 3,79.10⁹ N
82. Hydrostatický tlak kapaliny hustoty v hloubce h je
    1. 
    2. 0,5
    3. 
    4. 
83. Hydrostatický tlak kapaliny hustoty v hloubce h je dán výrazem
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
84. Jak velký hydrostatický tlak je v hloubce 1000 m ve vodě (g = 10 m / s²; = 1 g / cm³)?
    1. 1 MPa
    2. 10⁷ kg / m²
    3. 10⁷ kg . m^-1 . s^-2
    4. 10⁴ Pa
85. Do jaké hloubky se může ponořit ponorka, je-li nejvyšší povolený tlak 10⁶ Pa ( = 1000 kg / m³; g = 10 m / s²)?
    1. 150 m
    2. 500 m
    3. 175 m
    4. 100 m
86. Síla, kterou je nadlehčována železná krychle o hraně 10 cm, ponořená ve vodě (g = 9,81 m / s², hustota vody je 1000 kg / m³ a hustota železa je 7870 kg / m³), je
    1. 98,1 N
    2.  0,981 N
    3.  9,81 N
    4. 77,2 N
87. Míč naplněný vzduchem má hmotnost 1,5 kg; jeho objem je 0,01 m³. Jakou silou jej musíme přidržovat pod povrchem vody (g = 10 m / s²)?
    1.  50 N
    2. 850 N
    3. 100 N
    4. 115 N
88. Jak velikou silou je nadlehčována železná krychle o hraně 1 m, ponořená pod hladinou vody ( = 1 g / cm³; g = 10 m / s² a (Fe) = 7,87 g / cm ³)?
    1.     1 t
    2. 10000 kg
    3. 10000 N
    4. 78700 N
89. Píst hydraulického zvedáku má poloměr 20 cm. Tlak kapaliny na píst při zvedání auta o hmotnosti 1 tuny (g = 10 m / s²) je
    1. 10⁵ Pa
    2. 4.10⁶ N . m²
    3. Pa
    4. N . m²
90. Kolik vody musí obsahovat uzavřená kovová nádoba celkového objemu 50 litrů (včetně stěn nádoby) a hmotnosti 70 kg, aby se právě vznášela ve vodě? Zbytek objemu je vyplněn vzduchem.
    1.  5 litrů
    2.  7 litrů
    3. láhev klesne ke dnu i bez vody
    4. 14 litrů
91. Jaká část objemu homogenního tělesa o hustotě 6,8 g / cm³ se ponoří do rtuti o hustotě 13,6 g / cm³?
    1. 50%
    2.  0,4
    3.  0,7
    4. 55%
92. Voda přitéká vodorovným potrubím o průměru 0,2 m rychlostí 1 m / s do zúžené části potrubí, ve které teče rychlostí 4 m / s. Jaký je zúžený průměr potrubí ( = konst)?
    1.  4 cm
    2. 10 cm
    3.  5 cm
    4.  2,5 cm
93. Voda přitéká vodorovným potrubím o průměru 4 cm rychlostí 1,25 m / s do trysky, z níž vystřikuje rychlostí 20 m / s. Průměr trysky je
    1. 3 cm
    2. 5 cm
    3. 2 cm
    4. 1 cm
94. Nestlačitelná kapalina proudí vodorovným potrubím o průřezu 0,5 m² rychlostí 1 m / s. Jaká je její rychlost po změně průřezu na 0,25 m²?
    1. 1 m / s
    2. 2 m / s
    3. 4 m / s
    4. 0,5 m / s
95. Voda přitéká vodorovným potrubím o průměru 8 cm rychlostí 100 cm / s do trysky, z níž vytéká rychlostí 25 m / s. Průměr trysky je
    1. 6,4 cm
    2. 1,6 cm
    3. 0,8 cm
    4. 0,2 cm
96. Nestlačitelná kapalina proudí vodorovným potrubím o průměru 0,2 m rychlostí 1 m / s do zúžené části potrubí, jíž proudí rychlostí 4 m / s. Průměr zúžené části potrubí (tření zanedbáme) je
    1. 0,1 m
    2. 0,003 m
    3. 0,01 m
    4. 0,4 m
97. Nestlačitelná kapalina proudí vodorovnou trubicí o průřezu 100 cm² rychlostí 0,2 m / s. Jaká je její rychlost po zúžení trubice na průřez 10 cm²?
    1.   0,02 m / s
    2.  20 m / s
    3.   2 m / s
    4. 200 m / s
98. Vodorovným potrubím o průřezu 15 cm² proteče za 1 sekundu 15 litrů nestlačitelné kapaliny. Po jednom metru délky se potrubí rozšiřuje na průřez 25 cm². V ustáleném stavu proteče širším průřezem za 1 sekundu
    1. 15 litrů
    2. 30 litrů
    3. 45 litrů
    4. 25 litrů
99. Vodorovnou trubicí o průměru 16 cm proudí nestlačitelná kapalina rychlostí 25 cm / s. Rychlost této kapaliny, je-li trubice zúžena na průměr 8 cm, je
    1.  50 cm / s
    2.   6,25 cm / s
    3.   2 m / s
    4. 100 cm / s
100. Rovnice kontinuity pro nestlačitelnou kapalinu hustoty , proudící potrubím proměnlivého průřezu S, je
     1. 
     2. 
     3. 
     4. 
101. Bernoulliova rovnice pro proudící nestlačitelnou kapalinu má tvar
     1. 
     2. 
     3. 
     4. 
102. Bernoulliova rovnice pro kapaliny vyplývá
     1. z Archimedova zákona
     2. z principu akce a reakce
     3. ze zákona zachování energie
     4. z principu setrvačnosti

Termika

1. Tyč má při teplotě t₀ délku l₀ a při teplotě t = t₀ + t délku l. Je-li teplotní součinitel délkové roztažnosti tyče, platí
   1. 
   2. 
   3. 
   4. 
2. Zahříváme-li tyč o délce 4 m z teploty 0°C na teplotu 50°C, prodlouží se ( = 1,5.10⁻⁵ 1/K) o
   1. 3 mm
   2. 1,5 mm
   3. 5 mm
   4. 1.10^-3 m
3. Pro izobarický děj v dokonalém plynu platí rovnice
   1. 
   2. 
   3. 
   4. 
4. Zákon pro děj izotermický v dokonalém plynu má tvar
   1. pT = konst
   2. p / V = konst
   3. pV = konst
   4. pT = RV
5. Stavová rovnice pro dokonalý plyn má tvar
   1. 
   2. 
   3. 
   4. 
6. Grafickým vyjádřením izotermy dokonalého plynu (závislost p-V) je
   1. přímka se směrnicí p / V
   2. přímka rovnoběžná s osou p
   3. větev rovnoosé hyperboly
   4. přímka rovnoběžná s osou V
7. Jak závisí tlak dokonalého plynu na jeho objemu při izotermickém ději?
   1. Tlak je nepřímo úměrný objemu.
   2. Tlak je kvadratickou funkcí objemu.
   3. Tlak je přímo úměrný odmocnině z objemu.
   4. Tlak je lineární funkcí objemu.
8. Adiabatický děj je charakterizován tím, že
   1. objem je konstantní
   2. teplota je konstantní
   3. tlak je konstantní
   4. soustava je tepelně izolována
9. Při adiabatickém ději v případě dokonalého plynu
   1. je objem plynu nezávislý na tlaku plynu
   2. je teplota plynu konstantní
   3. neplatí stavová rovnice
   4. plyn nemůže konat práci
10. Při izotermické změně dokonalého plynu se jeho objem zmenší. Jeho tlak současně
    1. se nezmění
    2. klesne
    3. vzroste
    4. kolísá
11. Dokonalý plyn izobaricky změnil svůj objem na dvojnásobek. Jeho počáteční termodynamická teplota T se změnila na
    1. T / 2
    2. 2T
    3. 4T
    4. 
12. Při teplotě 15 °C má dokonalý plyn tlak p. Při jaké teplotě má tlak 2p, nemění-li svůj objem? Zaokrouhlete na celé °C.
    1.  130°C
    2. -129°C
    3.   30°C
    4.  303°C
13. Dokonalý plyn má při teplotě 27°C tlak 500 Pa. Jaký bude mít tlak, ohřejeme-li ho na teplotu 177°C , přičemž jeho objem zůstane konstantní?
    1.   76 Pa
    2. 3278 Pa
    3.  750 Pa
    4.  333 Pa
14. Vzduch má při tlaku 0,75 MPa objem 100 l. Jaký bude jeho objem, klesne-li tlak izotermicky na 0,5 MPa?
    1.  50 l
    2.  75 l
    3. 150 l
    4. 120 l
15. Dokonalý plyn objemu 120 cm³ má při teplotě −73°C tlak 10⁵ Pa. Jak velký bude jeho tlak, zahřeje-li se na teplotu 227°C a zvětší-li se jeho objem na 150 cm³?
    1. 20 Pa
    2.  2.10⁵ Pa
    3.  2.10³ Pa
    4. 40 Pa
16. Dokonalý plyn nekoná práci při stavové změně
    1. izotermické
    2. adiabatické
    3. izobarické
    4. izochorické
17. Vzduch má objem 0,273 m³ při tlaku 10⁵ Pa a teplotě 0°C. Jestliže se izobaricky zvýší teplota vzduchu na 100°C, vykoná se práce
    1. 1.10⁷ J
    2. 1,73.10⁴ J
    3. 2,73.10⁴ J
    4. 1.10⁴ J
18. Smícháme-li 2 kg vody teplé 80°C a 3 kg vody teplé 70°C , bude výsledná teplota, zanedbáme-li ztráty,
    1. 79°C
    2. 78°C
    3. 74°C
    4. 77°C
19. 2  kg vody o teplotě 20°C smícháme s 3 kg vody o teplotě 40°C. Výsledná teplota je
    1. 29°C
    2. 25°C
    3. 36°C
    4. 32°C
20. Účinnost ponorného vařiče o příkonu 500 W, ohřeje-li 250 g vody 20°C teplé za  min na teplotu 100°C (c = 4,2 kJ / (kg . K)), je
    1. 84%
    2.  0,64
    3.  0,92
    4. 42%
21. Na ohřátí 15 kg látky o 10 K se spotřebuje teplo 120 kJ. Měrná tepelná kapacita (měrné teplo) látky je
    1. 125 J / (kg . K)
    2.   8 kJ / (kg . K)
    3.  80 J / (kg . K)
    4.   1,25 kJ / (kg . K)
22. Na vařiči o příkonu 2800 W se ohřívá půl litru vody z teploty 20°C na teplotu 100°C. Jak dlouho bude ohřev trvat při účinnosti soustavy rovné 0,5 (c = 4,2.10³ J / (kg . K))?
    1. 100 s
    2.   2 min
    3. 130 s
    4.   1,5 min
23. Na vařiči s příkonem 0,7 kW se má ohřát 0,5 litru vody z teploty 20°C na teplotu 100°C. Účinnost vařiče je 50%. Doba ohřívání vody (c = 4,2 kJ / (kg . K)) je
    1.  2 min
    2. 16 min
    3.  4 min
    4.  8 min
24. Těleso o hmotnosti 5 kg se ohřeje dodáním tepla 600 kJ o 60°C. Měrná tepelná kapacita (měrné teplo) látky je
    1. 15000 J . kg^-1 . K^-1
    2.     2.10⁶ J . kg^-1 . K^-1
    3.     2.10^-6 J . kg^-1 . K^-1
    4. 10000 J . kg^-1 . K^-1
25. Ponorným vařičem o příkonu 1 kW se má uvést do varu 2,5 kg vody o teplotě 20°C. Jak dlouho potrvá ohřev při 100 % účinnosti vařiče (c= 4,2 kJ / (kg . K))?
    1.  8 min
    2. 14 min
    3. 12 min
    4. 10 min
26. Na vařiči s příkonem 2 kW se má uvést do varu 5 kg vody o teplotě 20°C. Jak dlouho bude trvat ohřev při 100% účinnosti vařiče (c = 4,2 kJ / (kg . K))?
    1. 10 min
    2.  0,25 h
    3. 14 min
    4.  0,2 h
27. Jakého množství tepla je potřeba k tomu, aby z 1 kg ledu o teplotě 0°C vznikla voda o teplotě 20°C (l = 336.10³ J / kg, c = 4,2.10³ J / (kg . K))?
    1. 4,2.10⁴ J
    2. 4,2.10⁵ J
    3. 4,2.10⁶ J
    4. 3,36.10⁶ J
28. Na 6 kg ledu teploty 0°C bylo nalito 4 kg vody o teplotě 100°C. Určete, kolik ledu roztaje, je-li c = 4200 J / (kg . K) a l = 336 kJ / kg.
    1. 1 kg
    2. 2 kg
    3. 3 kg
    4. 4 kg
29. Kovové kyvadlo má při teplotě 10°C dobu kyvu 1 s. Jak se změní doba kyvu při změně teploty na 30°C?
    1. nezmění se
    2. zkrátí se
    3. prodlouží se
    4. bude 0,3 s

Elektřina a magnetismus

1. Siločáry elektrostatického pole
   1. mají obecně tvar kružnice
   2. mají obecně tvar přímky
   3. jsou uzavřené křivky
   4. jsou neuzavřené křivky
2. Převedením nosičů kladného elektrického náboje na izolovaný vodič se zvýší jeho
   1. elektrická vodivost
   2. elektrická kapacita
   3. indukčnost
   4. elektrický potenciál
3. Jaký elektrický náboj bude na kondenzátoru o kapacitě 60 F při napětí 20 V?
   1. 2.10^-4 C
   2. 3 C
   3. 1,2.10⁻³ C
   4. 1,2.10³ C
4. V elektrostatickém poli o intenzitě E se pohybuje bodový náboj Q. Síla, která působí na náboj Q v tomto poli, je
   1. E / Q
   2. Q E
   3. Q² /(4r²)
   4. Q / E
5. Dva bodové elektrické náboje ve vzdálenosti 5 cm na sebe působí silou 8 N. Jakou silou na sebe působí ve vzdálenosti 10 cm v  témž prostředí?
   1. 1 N
   2. 6 N
   3. 4 N
   4. 2 N
6. Síla elektrického pole o velikosti 8 N při přemístění nosiče náboje do vzdálenosti 20 cm podél siločáry vykoná práci
   1.  40 J
   2.   0 J
   3.   1,6 J
   4. 160 J
7. Kapacita deskového kondenzátoru se zvětší, jestliže
   1. zvětšíme vzdálenost desek
   2. zvětšíme účinnou plochu desek
   3. zvětšíme náboj na deskách
   4. zmenšíme relativní permitivitu
8. Jak se změní kapacita deskového kondenzátoru, je-li mezi desky vsunuto dielektrikum s permitivitou 3 ?
   1. nezmění se
   2. 3-krát se zmenší
   3. 3-krát vzroste
   4. zvětší se o 3 F
9. Dva dráty shodné hmotnosti z téhož materiálu se liší svou délkou. Jeden je 25-krát delší než druhý. Elektrický odpor delšího drátu v porovnání s elektrickým odporem kratšího drátu je
   1. stejný
   2. 25-krát větší
   3. 625-krát větší
   4. 25-krát menší
10. Který z následujících vztahů vyjadřuje 1. Kirchhoffův zákon?
    1. R = R₁ + R₂ + ... + R_n
    2. U = R I
    3. 
    4. C = C₁ + C₂ + ... + C_n
11. Vodičem průměru 0,1 mm prochází proud velikosti 15,7 mA. Jaká je ve vodiči proudová hustota (=3,14)?
    1. 2 A / mm²
    2. 0,5 A / mm²
    3. 0,2 A / mm²
    4. 0,314 A/mm²
12. Ke zdroji stálého napětí 6 V jsou paralelně připojeny odpory 20  a 30 . Celkový proud, odebíraný ze zdroje, je
    1. 0,5 A
    2. 0,12 A
    3. 2 A
    4. 0,75 A
13. Dva kondenzátory o kapacitách 5 pF a 7 pF jsou spojeny paralelně a připojeny ke zdroji napětí 24 V. Napětí na kondenzátorech je
    1. 10 V a 14 V
    2. 12 V
    3. 48 V
    4. 24 V
14. Náboj, který projde vodičem za 3 hodiny při stálém elektrickém proudu 0,25 A, je
    1.  250 C
    2. 3600 C
    3. 2700 C
    4.  900 C
15. Elektromotorické napětí akumulátoru je 36 V. Připojíme-li k němu spotřebič, poklesne napětí na svorkách akumulátoru na 20 V, přičemž spotřebičem prochází proud 4 A. Vnitřní odpor akumulátoru je
    1.  9 
    2. 80 
    3.  5 
    4.  4 
16. Máme zvětšit rozsah ampérmetru o vnitřním odporu 9  z 0,1 A na 1 A. Připojíme k němu rezistor o odporu
    1. 0,9  do série
    2. 0,9  paralelně
    3. 1  do série
    4. 1  paralelně
17. Chceme-li zvětšit rozsah ampérmetru z 1 A na 10 A a je-li jeho vnitřní odpor 0,18 , připojíme
    1. sériově k ampérmetru odpor 20 m
    2. sériově k ampérmetru odpor 1,8 m
    3. paralelně k ampérmetru odpor 20 m
    4. paralelně k ampérmetru odpor 1,8 m
18. Chceme-li zvětšit rozsah ampérmetru o vnitřním odporu 18  z 1 A na 10 A, připojíme
    1. sériově odpor 162 
    2. sériově odpor 2 
    3. paralelně odpor 162 
    4. paralelně odpor 2 
19. Miliampérmetr se stupnicí do 15 mA má vnitřní odpor 5 . Aby s ním bylo možné měřit hodnoty proudu do 0,15 A, připojíme
    1. do série odpor 5 
    2. do série odpor 5/9 
    3. paralelně odpor 5 
    4. paralelně odpor 5/9 
20. Svorkové napětí akumulátoru
    1. nezávisí na odebíraném proudu
    2. je vždy stálé
    3. závisí na odebíraném proudu
    4. vzrůstá s časem
21. Práce, vykonaná při přenesení náboje Q mezi dvěma body vzdálenými l, mezi nimiž je napětí U, je
    1. Q l
    2. Q U
    3. 
    4. Q U l
22. Vodičem, jehož odpor R = 20 , protéká proud 300 mA po dobu 5 minut. Jouleovo teplo je
    1.  540 J
    2.  300 J
    3. 1800 J
    4. 1080 J
23. Za jakou dobu proud 0,1 A, procházející spotřebičem připojeným na napětí 220 V, vykoná práci 6,6 kJ?
    1. 3 min
    2. 2,5 min
    3. 6 min
    4. 5 min
24. Jaký elektrický proud protéká vodičem, projde-li jím za 8 minut náboj 960 C?
    1. 200 mA
    2.  20 A
    3.   4 A
    4. 500 mA
25. Spotřebičem procházel po dobu 1 hodiny proud 10 mA při napětí 2 V. Celkový náboj, prošlý vodičem, je
    1.  18 C
    2.  72 C
    3.  36 C
    4. 360 C
26. Jak velký proud dodával generátor při napětí 220 V, když za 1 hodinu při rovnoměrném zatížení dodal energii 2,2 kW . h?
    1.  3,6 A
    2.  1 A
    3.  2,2 A
    4. 10 A
27. K síti o napětí 220 V je připojen spotřebič o odporu 220 . Jaký příkon odebírá ze sítě?
    1.   100 W
    2.   220 W
    3. 48400 W
    4.  1000 W
28. Výkon stálého elektrického proudu určíme ze vztahu
    1. P = U I t
    2. P = R I t
    3. P = R² I
    4. P = U I² t
29. Jaký proud poteče žárovkou na napětí 220 V s příkonem 60 W, připojíme-li ji ke zdroji napětí 120 V? Předpokládejte, že odpor vlákna žárovky se s teplotou nemění.
    1. 0,5 A
    2. 0,298 A
    3. 0,149 A
    4. 0,273 A
30. Výtah poháněný jednofázovým elektromotorem na napětí 230 V má nosnost 480 kg. Rychlost kabiny výtahu je 1 m / s (předpokládáme cos = 1 a maximální dovolené zatížení). Jaký proud protéká elektromotorem při účinnosti 0,9 (g = 10 m / s²)?
    1.  1,16 A
    2. 18,78 A
    3.  2,75 A
    4. 23,19 A
31. K akumulátoru o napětí 12 V připojíme do série rezistor s odporem R a spotřebič, na němž je napětí 6 V. Jaký výkon se spotřebuje na rezistoru s odporem R, jestliže spotřebič odebírá 5 W při uvedených 6 V?
    1.  0,5 W
    2.  2,5 W
    3. 10 W
    4. žádný, jen se sníží napětí
32. Elektrické topné těleso, připojené ke zdroji o napětí 500 V, dodává určitý výkon. Připojíme-li těleso ke zdroji o napětí 250 V a zanedbáme-li teplotní změnu jeho odporu, bude dodávat výkon
    1. poloviční
    2. dvojnásobný
    3. čtvrtinový
    4. stejný
33. U elektromotoru na střídavý proud jsou uvedeny tyto údaje: 220 V, 6 A, cos = 0,7. Jak veliký je činný příkon motoru?
    1.  154 W
    2.  924 W
    3. 1324 W
    4. 1886 W
34. Žárovku 100 W/110 V chceme připojit k síti 220 V. Jaký odpor musíme předřadit žárovce?
    1. 121 
    2.  12,1 
    3.  11 
    4. 110 
35. Vařičem o příkonu 0,9 kW protéká proud 6 A. Spirála vařiče má odpor
    1.  5 
    2. 12,5 
    3.  2,5 
    4. 25 
36. Při průchodu stálého elektrického proudu I odporem R se za čas t vykoná práce
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
37. Výtah poháněný jednofázovým elektromotorem na napětí 220 V má nosnost 200 kg. Rychlost kabiny výtahu je 2,2 m/s (předpokládáme cos = 1). Jaký proud protéká elektromotorem při účinnosti 0,8 a maximálním dovoleném zatížení(g = 10 m/s²)?
    1.  25 A
    2.   1,6 A
    3.  16 A
    4. 160 A
38. Startér automobilu o příkonu 3 kW odebírá z 12 V akumulátoru (vnitřní odpor zanedbejte) elektrický proud
    1.   2,5 kA
    2.  25 A
    3. 250 W.s
    4. 300 W/s
39. Jak velký odpor je nutno zapojit do série se žárovkou, jež je na napětí 120 V a má příkon 40 W, aby ji bylo možno připojit na síť o napětí 220 V a její příkon zůstal stejný?
    1. 120 
    2. 300 
    3. 100 
    4. 360 
40. Kapacita soustavy tří kondenzátorů o stejné kapacitě spojených tak, že ke dvojici spojené paralelně je třetí připojen sériově, je 20 F. Kapacita jednoho kondenzátoru je
    1.  F
    2. F
    3. F
    4. 60 F
41. Výsledná kapacita získaná řazením tří kondenzátorů s kapacitou C₁ = C₂ = C₃ = 18 F do série je
    1.  6 F
    2. 18 F
    3. 54 F
    4.  9 F
42. Pro kondenzátory C₁, C₂, C₃ spojené paralelně platí, že výsledná kapacita C je
    1. 
    2. 
    3. 
    4. C = C₁ + C₂ + C₃
43. Při sériovém spojení kondenzátorů o kapacitách C₁, C₂, C₃ platí
    1. C = C₁ + C₂ + C₃
    2. 
    3. 
    4. 
44. Dva kondenzátory o stejné kapacitě C jsou zapojeny v sérii. Výsledná kapacita je
    1. 2 C
    2. 1 C
    3. C/4
    4. 4 C
45. Dva kondenzátory o kapacitě C₁ = C₂ = 10 F jsou sériově spojeny. Jejich výsledná kapacita je
    1.  0,2 F
    2.  5 F
    3. 20 F
    4. 10 F
46. Výsledná kapacita sériového spojení tří kondenzátorů o kapacitách 3 F je
    1. 9 F
    2. 3 F
    3. 1,5 F
    4. 1 F
47. Výsledná kapacita tří sériově spojených kondenzátorů o kapacitách C₁ = 16 F, C₂ = 16 F, C₃ = 2 F je
    1. 18 F
    2. 34 F
    3.  1,6 F
    4.  8 F
48. Vypočtěte výslednou kapacitu dvou kondenzátorů o kapacitách 2 F, spojí-li se paralelně.
    1. 4 F
    2. 0,25 F
    3. 1 F
    4. 0,5 F
49. Odpor soustavy tří rezistorů o stejném odporu spojených tak, že ke dvojici spojené sériově je třetí připojen paralelně, je 90 k. Odpor jednoho rezistoru je
    1.  30 k
    2.  60 k
    3. 135 k
    4. 270 k
50. Výsledný odpor tří paralelně spojených rezistorů s odpory 30 , 40  a 120  je
    1.  25 
    2.  30 
    3. 190 
    4.  15 
51. Dva paralelně spojené odpory 10  a 40  se mohou nahradit odporem
    1. 50 
    2.  8 
    3.  4 
    4.  0,25 
52. Spojíme-li dva odpory 6  a 10  paralelně, bude výsledný odpor
    1.  3,75 
    2. 
    3. 
    4. 16 
53. Výsledný odpor tří paralelně spojených rezistorů s odpory R₁ = 30 , R₂ = 40 , R₃ = 120 je
    1.   1,5 
    2. 150 
    3.  15 
    4.  45 
54. Spojíme-li čtyři rezistory o stejném odporu R tak, aby tvořily strany čtverce, jaký bude odpor mezi protilehlými vrcholy čtverce?
    1. 2 R
    2. R / 4
    3. R / 2
    4. 1 R
55. Paralelním spojením dvou akumulátorů, z nichž každý má napětí 6 V, dostaneme zdroj o napětí
    1. 6 V
    2. 3 V
    3. 12 V
    4. 10 V
56. Kolik závitů musí mít sekundární vinutí jednofázového transformátoru připojeného primárním vinutím (100 závitů) na napětí 220 V, aby na jeho výstupu bylo napětí 110 V?
    1. 183
    2.  50
    3. 150
    4.  18
57. Okamžité hodnoty napětí (ve voltech) a proudu (v ampérech) jsou dány výrazy u = 20 sin t, i = 0,5 sin(t + / 4). Činný výkon proudu je
    1.  3,54 W
    2. 10 W
    3.  7,07 W
    4.  5 W
58. Jaká je velikost impedance cívky o indukčnosti 32 mH a ohmickém odporu 10  pro frekvenci 50 Hz? (Při výpočtu je nutné položit 3,2 = 10.)
    1. 10 
    2. 10 H
    3.  H
    4.  
59. Doba kmitu oscilačního obvodu s kapacitou C a indukčností L je
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
60. Kondenzátor má kapacitu 8 pF. Jakou vlastní indukčnost musí mít cívka (zaokrouhlete na jedno desetinné místo) v oscilačním obvodu, aby vysílané elektromagnetické vlnění mělo vlnovou délku 3 m?
    1. 0,2 H
    2. 0,4 H
    3. 0,3 H
    4. 0,5 H
61. Energie magnetického pole indukční cívky, vzroste-li hodnota protékajícího elektrického proudu na dvojnásobek,
    1. se nezmění
    2. vzroste čtyřikrát
    3. vzroste dvakrát
    4. klesne na polovinu
62. Jak se změní energie magnetického pole indukční cívky o indukčnosti 3 H, klesne-li protékající elektrický proud na polovinu?
    1. vzroste 2-krát
    2. klesne 3-krát
    3. vzroste 4-krát
    4. klesne na polovinu
63. Plochou o velikosti 20 cm² kolmou k magnetickým indukčním čarám prochází indukční tok 2.10^-3 Wb. Střední hodnota indukce magnetického pole je
    1. 2.10^-3 T
    2. 2 T
    3. 0,5 T
    4. 0,1 T
64. Magnetické pole indukce B působí silou F na přímý vodič aktivní délky l protékaný proudem I. Vodič svírá s indukčními čarami homogenního magnetického pole úhel . Pro velikost magnetické indukce platí
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
65. Jakou silou působí homogenní magnetické pole s  indukcí 1 T na přímý vodič, protékaný proudem 5 A, který je kolmý k vektoru magnetické indukce a má aktivní délku 200 mm?
    1. 5 N
    2. 1 N
    3. 0,250 N
    4. nulovou
66. Magnetické pole o indukci 0,3 T působí na přímý vodič o aktivní délce 1,5 m, který je kolmý k indukčním čarám a protékaný proudem 2 A, silou
    1. 5 N
    2. 9 N
    3. 0,9 N
    4. 2 N
67. Dvěma rovnoběžnými vodiči nekonečné délky vzdálenými r v prostředí permeability  protékají proudy I₁ a I₂. Síla působící na jednotku délky každého z vodičů je
    1. přímo úměrná permeabilitě
    2. nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti vodičů
    3. nezávislá na permeabilitě
    4. přímo úměrná součtu proudů I₁ a I₂
68. Faradayův indukční zákon má tvar
    1. U = B I l
    2. U = − t
    3. U = B S cos t
    4. 
69. Cívkou o indukčnosti 0,2 H prochází proud 3 A. Jestliže tento proud během 0,6 s rovnoměrně klesne na nulu, indukuje se na cívce napětí
    1. 5 V
    2. 1 V
    3. 0,9 V
    4. 0,6 V
70. Přímý vodič o aktivní délce 25 cm se pohybuje v homogenním magnetickém poli o magnetické indukci 0,5 T. Rychlost pohybu je kolmá k magnetické indukci a má velikost 4 m . s^-1. Hodnota indukovaného elektromotorického napětí je
    1.  2 V
    2.  5 V
    3.  8 V
    4. 10 V
71. Přímý vodič o aktivní délce 150 cm se pohybuje v homogenním magnetickém poli o indukci 1 T. Rychlost pohybu je kolmá k magnetické indukci i k vodiči a má velikost 4 m / s. Indukované elektromotorické napětí je
    1.  0,6 V
    2. 16 V
    3.  4 V
    4.  2 V
72. Přímý vodič aktivní délky 50 cm se pohybuje v homogenním magnetickém poli indukce 0,5 T. Rychlost pohybu je 4 m / s a je kolmá k vodiči i k magnetické indukci. Indukované elektromotorické napětí je
    1.  0,25 V
    2.  2,5 V
    3. 10 V
    4.  1 V
73. Přímý vodič o aktivní délce 1 m se pohybuje v homogenním magnetickém poli o magnetické indukci 0,5 T. Rychlost pohybu je kolmá k magnetické indukci i k vodiči a má velikost 2 m / s. Indukované elektromotorické napětí je
    1.  5 V
    2.  0,5 V
    3.  1 V
    4. 10 V
74. Přímý vodič o aktivní délce 1 m se pohybuje v homogenním magnetickém poli o magnetické indukci 1 T. Rychlost pohybu je kolmá k vektoru magnetické indukce i k vodiči a má velikost 4 m / s. Indukované elektromotorické napětí je
    1. 0,4 V
    2. 0,25 V
    3. 2 V
    4. 4 V

Kmity a vlny

1. Perioda harmonického kmitu ( je úhlová frekvence, je fáze) je
   1. 2
   2. 2
   3. / 2
   4. 2 /
2. Jakou rychlostí se šíří čelo sinusového vlnění o amplitudě 0,2 cm, urazí-li za čas 0,3 s dráhu 100 m?
   1.   m / s
   2.    m / s
   3.  200 m / s
   4. 1000 m/s
3. Vlnění o frekvenci 400 Hz se šíří rychlostí 300 m/s. Jeho vlnová délka je
   1. 1,20 m
   2. 0,33 m
   3. 0,75 m
   4. 0,12 m
4. Vlnová délka elektromagnetického vlnění o frekvenci 600 kHz (c = 3.10⁸ m / s) je
   1.  180 m
   2.  500 m
   3.   50 m
   4. 1000  m
5. Vlnění o periodě kmitů T = 2,5 ms se šíří rychlostí 300 m / s. Jeho vlnová délka je
   1. 1,2 m
   2. 0,12 m
   3. 1,33 m
   4. 0,75 m
6. Zvuk se ve vodě šíří rychlostí 1,5.10³ m / s. Jeho vlnová délka při kmitočtu 15 kHz je
   1. 10 cm
   2.  1 mm
   3.  2,25 mm
   4.  2,25 cm
7. Jaká je délka vlny o kmitočtu f = 1 kHz ve vodě, kde rychlost šíření zvuku  = 1480 m / s?
   1. 976 m
   2.   1,48 m
   3. 432 m
   4.   0,43 m
8. Vlnová délka postupného vlnění je 0,2 m. Rychlost šíření vlnění je 300 m / s. Kmitočet vlnění je
   1.   60 Hz
   2.  600 Hz
   3. 1500 Hz
   4.  150 Hz
9. Prostředím se šíří postupné vlnění o frekvenci 200 Hz rychlostí 400 m / s. Jeho vlnová délka je
   1. 2,5 m
   2. 0,5 m
   3. 0,75 m
   4. 2,0 m
10. Prostředím se šíří vlnění s periodou 4 ms rychlostí 400 m / s. Jeho vlnová délka je
    1.  1,6 cm
    2.  1.10⁵ m
    3.  1,6 m
    4. 10 m
11. Jakou rychlostí postupuje zvuková vlna o frekvenci 2,5 kHz v prostředí, v němž má vlnovou délku 0,4 m?
    1.    0,16.10⁻³ m / s
    2.    6,25.10³ m / s
    3. 1000 m / s
    4. 2000 m / s
12. Harmonický pohyb je charakterizován vztahem y = A sin (t + ), v němž vyjadřuje
    1. výchylku
    2. fázový úhel
    3. délku průvodiče
    4. úhlovou frekvenci
13. Pro výchylku harmonického pohybu hmotného bodu platí y = A sin t. Rychlost tohoto pohybu je dána vztahem
    1. = A cos t
    2. = A cos t
    3. = A t sin t
    4. = −A ² sin t
14. Výchylka harmonického pohybu je dána vztahem
    1. y = sin (t² + )
    2. y = r sin(t + )
    3. y = r² sin²(t + )
    4. y = t sin(t+ )
15. Pro výchylku y harmonického pohybu hmotného bodu platí (předpokládejte, že pro t = 0 je y = 0)
    1. y = r sin t²
    2. y = sin t
    3. y = ² sin t
    4. y = r ² sin t
16. Pro harmonický pohyb platí, že
    1. úhlová frekvence je přímo úměrná času
    2. jeho zrychlení má konstantní směr a velikost
    3. jeho zrychlení je přímo úměrné výchylce a je souhlasně orientované
    4. jeho zrychlení je přímo úměrné výchylce, ale je opačně orientované
17. Hmotný bod koná harmonický pohyb. Největší síla na něj působí
    1. v rovnovážné poloze
    2. při největší rychlosti
    3. v polovině amplitudy
    4. při maximální výchylce
18. Hmotný bod koná harmonické kmity s frekvencí 10 Hz na pružině o tuhosti 4 N / m. Jeho hmotnost ( = ) je
    1.  0,01 kg
    2.  2 g
    3. 40 g
    4.  4 g
19. Doba kmitu pružiny, na níž je zavěšeno závaží o hmotnosti 1 kg, je 1 s. Tuhost pružiny je
    1. 4 ² N / m
    2. ² N / m
    3. 2  N / m
    4. 2 ² N / m
20. Doba kmitu matematického kyvadla délky 0,4 m (g = 10 m / s², = 3,14) je
    1.  1,256 s
    2.  6,28 s
    3.  0,256 s
    4. 12,56 s
21. Doba kyvu matematického kyvadla o délce l je 0,5 s. Doba kyvu matematického kyvadla o délce 4l je
    1. 4 s
    2. 1 s
    3. 0,5 s
    4. 2 s
22. Jsou-li délky dvou matematických kyvadel l₁ = 0,36 m a l₂ = 0,25 m, pak jejich doby kmitu jsou v poměru T₁ : T₂, tj.
    1.  5 : 6
    2.  6 : 5
    3. 36 : 25
    4. 25 : 36
23. Jsou-li délky dvou matematických kyvadel 16 cm a 9 cm, jejich doby kmitu jsou v poměru
    1.  9 : 4
    2. 16 : 9
    3. 25 : 36
    4.  4 : 3
24. V prostředí, v němž má rychlost šíření vlnění hodnotu c, vznikne úplné stojaté vlnění harmonického průběhu s kmitočtem f. Vzdálenost dvou sousedních uzlů stojatého vlnění je
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 

Optika

1. Jak dlouho se šíří světlo od Slunce k Zemi (vzdálenost Země - Slunce je 150.10⁶ km)?
   1.   5.10² s
   2.   3.10² s
   3.  44.10⁷ s
   4. 100 s
2. Optická mohutnost čočky je
   1. světelnost čočky;
   2. tloušťka optického skla;
   3. tíha čočky;
   4. převrácená hodnota její ohniskové vzdálenosti.
3. Optická mohutnost čočky je
   1. průměr čočky
   2. světelnost čočky
   3. udána v dioptriích
   4. tíha čočky
4. Při chodu světelných paprsků z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího (úhel dopadu 0 < < 90°) nastává
   1. lom ke kolmici
   2. lom od kolmice
   3. změna fáze o / 2
   4. změna fáze o
5. Odvoďte vztah, který platí pro úhel dopadu , dopadá-li světlo ze vzduchu do skla (relativní index lomu ze vzduchu do skla je 3 / 2) a jsou-li odražený a lomený paprsek vzájemně kolmé.
   1. tg = 2 / 3
   2. cos = 2 / 3
   3. tg = 3 / 2
   4. sin = 2 / 3
6. Při pozorování předmětu lupou se vytváří obraz
   1. skutečný, přímý
   2. skutečný, převrácený
   3. zdánlivý, převrácený
   4. zdánlivý, přímý
7. Předmět je umístěn před tenkou spojnou čočkou ve vzdálenosti 4 m od středu této čočky. Její ohnisková vzdálenost je 200 cm. Příčné zvětšení je
   1.  1
   2. −2
   3.  2
   4. −1
8. Předmět ležící ve vzdálenosti 25 cm od středu tenké spojné čočky vytvoří skutečný obraz ve vzdálenosti 1 m od středu této čočky. Její ohnisková vzdálenost je
   1.  0,5 cm
   2. 25 cm
   3. 20 cm
   4.  0,3 m
9. Ohnisková vzdálenost tenké spojky, která z  předmětu ve vzdálenosti 40  cm od středu spojky vytvoří obraz na opačné straně ve vzdálenosti 40 cm od středu spojky, je
   1. 20 cm
   2.  1 m
   3. 80 cm
   4.  0,025 m
10. Určete ohniskovou vzdálenost tenké spojky, která zvětší předmět, umístěný mezi ohniskem a spojkou 30 cm od středu spojky, dvakrát.
    1. 20 cm
    2. 60 cm
    3.  6,66 cm
    4.  5 cm
11. Před tenkou spojku o ohniskové vzdálenosti 0,2 m umístíme předmět ve vzdálenosti 25 cm od středu spojky. Obraz se vytvoří ve vzdálenosti (měřeno od středu spojky)
    1. 25 cm
    2.  2 m
    3.  1 m
    4. 50 cm
12. Tenká spojná čočka zobrazí předmět, vzdálený 25 cm od středu čočky, ve vzdálenosti 1 m na opačné straně od středu čočky. Její ohnisková vzdálenost je
    1. 0,2 m
    2. 0,3 m
    3. 0,25 m
    4. 2 m
13. Před tenkou spojkou optické mohutnosti 2 dioptrie umístíme předmět ve vzdálenosti 0,2 m od středu spojky. Jeho obraz (měřeno vždy od středu spojky) bude
    1. v nekonečnu
    2. skutečný, převrácený, 0,33 m za čočkou
    3. zdánlivý, přímý, 0,33 m před čočkou
    4. skutečný, převrácený, 0,14 m za čočkou
14. Šipka, umístěná v rovině kolmé k optické ose mezi ohniskem a středem křivosti, se dutým kulovým zrcadlem zobrazí jako
    1. přímá, zvětšená
    2. přímá, zmenšená
    3. převrácená, stejně velká
    4. převrácená, zmenšená
15. Obraz vytvořený vypuklým kulovým zrcadlem je
    1. zdánlivý, zvětšený
    2. skutečný, zmenšený
    3. zdánlivý, převrácený
    4. skutečný, zvětšený
16. Obraz vytvořený vypuklým kulovým zrcadlem je
    1. zvětšený, převrácený, zdánlivý
    2. zmenšený, přímý, zdánlivý
    3. zmenšený, převrácený, zdánlivý
    4. zmenšený, přímý, skutečný

Fyzika mikročástic

1. Pro nukleonové číslo A, počet protonů Z a počet neutronů N v jádře atomu platí
   1. A = Z + N
   2. N = A + Z
   3. Z = A + N
   4. A = Z / N
2. Je-li Z počet protonů a N počet neutronů v jádře atomu a je-li A nukleonové číslo jádra, platí
   1. Z = A − N
   2. N = Z − A
   3. A + Z = N
   4. N A = Z
3. Jádro atomu dusíku obsahuje celkem
   1. 7 protonů, 14 neutronů
   2. 7 protonů, 7 elektronů
   3. 14 protonů, 7 neutronů
   4. 7 protonů, 7 neutronů
4. Jádro atomu kyslíku obsahuje celkem
   1. 8 protonů, 16 elektronů
   2. 8 protonů, 8 neutronů
   3. 8 protonů, 16 neutronů
   4. 8 elektronů, 16 protonů
5. Jádro atomu obsahuje celkem
   1. 39 neutronů, 19 protonů
   2. 19 neutronů, 20 protonů
   3. 19 neutronů, 39 protonů
   4. 20 neutronů, 19 protonů
6. Počet neutronů v jádře atomu draslíku je roven
   1. 39
   2. 19
   3. 20
   4. 58
7. Kolik neutronů obsahuje jádro atomu uranu ?
   1.  92
   2. 235
   3. 143
   4. 327
8. Záření je tvořeno
   1. jádry deuteria
   2. elektrony
   3. jádry helia
   4. neutrony
9. Radioaktivní záření je tvořeno
   1. elektrony
   2. jádry helia
   3. fotony
   4. tritony
10. Jádro atomu helia obsahuje
    1. 4 neutrony
    2. 4 protony
    3. 2 protony a 2 neutrony
    4. 4 protony a 4 elektrony
11. Který izotop vznikne při rozpadu ?
    1. 
    2. 
    3. 
    4. 
12. Částice je
    1. proton
    2. neutron
    3. elektron
    4. 
13. Záření je tvořeno
    1. deuterony
    2. fotony
    3. neutrony
    4. protony
14. Záření je tvořeno
    1. protony
    2. fotony
    3. elektrony
    4. neutrony
15. Počet elektronů v jádře atomu uhlíku je
    1.  6
    2.  0
    3. 12
    4. 18
16. Počet elektronů v jádře atomu kyslíku je
    1.  8
    2. 16
    3. 24
    4. 32
17. Určete počet elektronů v jádře atomu deuteria.
    1. 1
    2. 2
    3. 3
    4. 4
18. Kolik elektronů v atomovém obalu má neutrální atom ?
    1. 58
    2. 28
    3. 30
    4. 86
19. Proton a elektron se liší
    1. elektrickým nábojem i hmotností
    2. pouze elektrickým nábojem
    3. pouze hmotností
    4. neliší se
20. Jádra různých izotopů téhož prvku se liší počtem
    1. elektronů
    2. protonů
    3. neutronů
    4. iontů
21. Nosiči elektrických nábojů, tvořících elektrický proud, jsou
    1. v plynech neutrony
    2. v polovodičích protony
    3. v elektrolytech jen kationty a elektrony
    4. v kovech elektrony
22. Elektrický proud v elektrolytech je tvořen pohybem
    1. elektronů
    2. neutronů
    3. iontů
    4. neutrálních atomů
23. Při vnějším fotoelektrickém jevu dochází k emisi
    1. elektronů
    2. částic
    3. fotonů
    4. tepelného záření
24. Při vnějším fotoelektrickém jevu povrch látky vysílá
    1. atomy
    2. neutrony
    3. fotony
    4. protony
25. Co je to vnější fotoelektrický jev?
    1. Uvolnění fotonů při průchodu elektrického proudu vodičem;
    2. tzv. bleskové světlo při fotografování;
    3. uvolnění elektronů z kovu dopadem fotonů;
    4. uvolnění fotonů při průchodu elektrického proudu polovodičem.
26. Při vnějším fotoelektrickém jevu dochází k emisi
    1. částic
    2. elektronů
    3. protonů
    4. částic
27. Látkové množství 16 g kyslíku O₂ je
    1. 1 mol
    2. 2 mol
    3. 0,5 mol
    4. 5 mol
28. Látkové množství kusu mědi, který má hmotnost 1 kg (molární hmotnost mědi je 63,5 g/mol), je
    1. 63,5 kg
    2. 63,5 mol
    3. 1/63,5 mol
    4. 1/63,5 kg
29. Kolikrát více molekul tvoří látkové množství 3 mol H₂ než látkové množství 2 mol O₂?
    1. -krát
    2. 3-krát
    3. 4-krát
    4. 2-krát
30. V rozpadové řadě začínající a končící je
    1. 8 rozpadů , žádný rozpad
    2. 7 rozpadů , 4 rozpady
    3. 4 rozpady , 7 rozpadů
    4. 8 rozpadů , 6 rozpadů
31. Polotloušťka D určitého materiálu sníží intenzitu I ₀ jaderného záření na polovinu. Znamená to, že materiál dvojnásobné tloušťky sníží intenzitu jaderného záření na
    1. nulu
    2. 
    3. 
    4. 
32. Označíme-li poločas rozpadu radioaktivní látky T, znamená to, že za dobu 2T se rozpadne z původního množství N jader počet
    1. 
    2. 
    3. celé množství N
    4.